Když tančím...
Když se všichni dívají jen na mě
Každý kdo někdy někde vystupoval na školní akci, nebo kdekoliv jinde zná ten pocit, když stojíte za oponou a obecenstvo už utichlo a čeká jen na váš nástup. Na první tony hudby, které znáte tak dobře, že byste si je vybavili vteřinu po probuzení a pak váš výstup, zpěv, či tanec, nebo cokoliv jiného. Připravovali jste se na to celé týdny, možná měsíce a někdy dokonce i celé roky a teď je to tady a vy máte možnost to všechno vložit do prožitku tance, do vašich pohybů a výrazu. Všechna dřina nashromážděná za měsíce práce se najednou promění v několik nastávajících minut, které patří jen vám. Každý pohyb mucí být dotažený do konce a prožitý naplno, a když to tak není, tak to sice diváci nepoznají, ale vy ano a to ovlivní další průběh vašeho tance a vy to víte a proto se tak strašně snažítě, aby to bylo naprosto dokolané. A aby až se budete klanět a celé divadlo vám bude tleskat, abyste mohli sami sobě říct: "Dnes se mi to povedlo." Abyste vy sami měli dobrý pocit a pro tenhle pocit z tance, pro ten počitek, kdy můžete své myšlenky vložit do pohnutí paže na určitý tón, možná proto celé ty měsíce dřete na dokonalosti těchto pohybů, pro tento jedinečný okamžik, který trvá ten několik sekund, ale vám zůstane v paměti až do dalšího oživení tohoto okamžiku.
Náhledy fotografií ze složky Já a můh bráška Aleš v tanečních