Zimní soustředění s aerobicem 2006

15.12.-17.12.

Pod vedením Elišky Pivoňkové

   Vyrazili jsme od Sokolovny kolem třetí hodiny odpolední, směr -> Beroun. Cesta ubíhala rychle, bavili jsme se dobře a zanedlouho jsme uviděl ukazatele na Beroun, poblíž něhož byla ona vesnička, pod kterou spadala i naše chata. (příp.název chaty)

   Pak náhle autobus zastavil a zepředu se začala ozývat jména některých z nás. Ty se svými batůžky opustily autobus a vydaly se k chatě po svých pod vedením Eliščiného pomocníka - Honzi Novosada. Při další zastávce jsme byly na řadě my, starší holky. Dostaly jsme k dispozici mapu s křížkem a místě, kde jsme se nacházely a s místem, kam jsme měly dojít. Šel s námi Eliščin mladší bratr Radslav, ale ten nám odmítl byť jen trochu poradit. Do chaty jsme došly chvíli po setmění a tam jsme se ubytovaly a chystaly se na večeři. Po ní bylo na večerním programu Karaoke.

   Následujícího rána měly mladší cvičenky trénink a my čtyři starší dostaly za úkol vystoupat na kopec Chlum. Což se nám ostatně podařilo, sice až po tom, co jsme zdolaly protilehlou Slunečnou a až tam, po důkladné dokumentaci ohrady s ovcemi, v domnění, že jsme na Chlumu, jsme se dozvěděly, kudy na Chlum.

   Vrátily jsme se podstatně déle, než jsme očekávaly a tak jsme se ani nestihly rozkoukat a už jsme mazaly na trénink, kde na nás čekala Ela. Nacvičovaly jsme rovnováhu a také vystoupení. Mladší holky mezitím pravděpodobně lítaly po lese s Honzou. Všichni jsme se sešli u oběda.

   Po obědě byly zahájeny ZOH a rozděleni do silově vyrovnaných týmů, dali jsme se do toho. Zahrnovalo to : hokej (s hokejkami z lesa), netradiční slalom na svahu lesa, jízda na bobech a na závěr : krasobruslení. Ale než jsme vůbec měli šanci nacvičit konečné vystoupení, museli jsme absolvovat večerní procházku, kterou mladší děvčata pojemanovala "bojovka". Nikdo se ale neztratil, takže jsme mohli začít s nácvikem krasobruslení- A po večeři jsme předvedli naše konečné číslo. Také jsme ještě měli možnost zazpívat si karaoke s pomocí počítače a potom jsme si ješě rozdali dárečky. Největší radost měla asi Eliška z dvou plyšových medvědů a my z prskavek, které sme vyprsklai před chatou. Na to jsme se odebrali do svých pokojí předběžně zabalit a spát. Ale naše čtyrka si ještě dlouho po večerce povídala o těchto dvou dnech a o tom, jak se těší na letní soustředění...