uryvek z me knihy patek 13
22. 1. 2006
Nesnáším pátky třináctého. Vždycky se něco přihodí. A naneštěstí jsem
většinou já obětí toho proklatého dne. Na druhou stranu moje teta se
třináctého vdávala a dodnes žije s člověkem, který je od pátku
třináctého mým strýčkem. Jenže o posledním pátku třináctého jsem
dostala svoje první kopačky. Další pátek třináctého pro mě skončil v
nemocnici s rozříznutou rukou. A takhle bych mohla vzpomínat do
nekonečna. Pokud by to ovšem mělo cenu, protože bych se spíš měla
koukat pod nohy, jelikož dnes je pátek třináctého a taky je náledí, což
bude možná dost nebezpečná kombinace.
A k tomu ještě můj zatracený
zlozvyk chodit po obrubníku, díky kterému mě už málem přejelo auto a
díky kterému jsem si už zlomila nohu, ale bohužel to nebylo pátek
třináctého, takže to nemohu svést na tento pověrami ověnčený den.
Nakonec mohlo by se věřit na úterý sedmého, protože vůči pátku
třináctého je to nefér. Chudáček den si jentak žije v kalendáři a lidé
na něj svádějí své nezdary, a bohužel musím přiznat že jsem mezi nimi i
já. (...)
Pro danis
(xxxxx, 23. 1. 2006 21:13)