Čtvrtek 23.2.

Chřipkové prázdniny...jen kvůli tomu, že pár lidí (17) ze třídy má rymičku,, my, co jsme zdraví, musíme zůstat doma a nudit se celé dopoledne k smrti, nebo se dívat na nekonečné kolumbijské telenovely, což je prakticky to samé, jako unudit se k smrti. Krom toho, že jsem se kolem páté hodiny začala připravovat na balet, který byl od šesti, jsem se skoro každou minutu se žalostně otáčela k hodinám... Pak mi ale konečně zazvonil mobil, díky bohu... To byla Adéla, jako vždy přichází s nějakou inteligentní otázkou, jako třeba: díváš se na Óčko, nebo neviděla jsi teď před chvílí jít venku Ondru?... jakoby tyhle otázky stály za 2koruny české... ach jo! No každopádně teď to byla relativně pádná otázka a tak jsem na sebe hodina bundu, do kapsy klíče, do druhý mobil a vyběhla jsem na chodbu. Otázka: Jaký si mám vzít večer šaty? je opravdu zásadní otázkou a já nemůžu přeci jen tak nechat Áďu v průšvihu!.... Zvlášť když na plese se určitě objeví, jak jinak, Adély idol. Najednou se mi před očima zjevily ty titulky v Bravo Girl jako "Můj idol mě viděl, to byl trapas"....apod. Samozřejmě to všechno bylo vymyšlené a 80%slepiček se při čtení těchto rubrik zhrozilo, a nebo rozesmálo, jako by opravdu věřilo, že se něco tak hloupého mohlo stát...A jak jinak, všechno vždy dopalo buď "...a teď spolu už půl roku chodíme..", nebo "...a dneska se tomu oba společně zasmějeme...". Přemítala jsem, jestli na názory tohoto typu jsem dostatečně stará a dostatečně sečtělá, a došla jsem k závěru, že ani jedno z toho dostatečně nejsem, ale mám na to ještě několik dlouhých let života a tak si myslím, že myslet si to předem je, vzhledem k tomu, jak bravůrní jsem exot, docela normální. Jenže teď byly důležité Adéliny šaty. No jo, Adéla! Připravila si na postel několik naprosto nemožných modelů, z nichž žádné byly delší, než kousek pod zadek... Ne můj styl.
   Víte, co je to vlastně můj styl? Nemám styl. Můj styl je: nosím co se mi líbí a není příliš odvážné. A to se naprosto shoduje. Ne však s mojí mámou. Ta by si snad vzala bikiny na maturitní ples. Jenže dneska to nešlo. Byla nemocná a to byla naprostá katastrofa. Jakoby dalších milion plesů nečekalo na to, až se ona uzdraví.

......Pokračování navážu časem...