Jaro
19. 4. 2006
J A R O
Nad ránem poletují dva motýli,
jeden strakatý otakárek a druhý čistý, bílý.
První rozbřesk probudit ty malé pány,
třepotají se nad ještě spícími záhony.
Tam a sem nad deštěmj zlatým,
dali sbohem mrazům proklatým.
Bestarostní jako samo jaro,
jakby na sebe jejich podobu vzalo.
Z dlouhé zimy v kukle,
chtějí být hned tu a hned zas tuhle.
Na ránem probouzí se pampeliška,
je žlutá, trochu do oranžova,
žádné známky ospalosti, žádná únava,
žádná bez semínek, prázdná šiška.
Celá louka jako samo slunce svítí,
jak obyčejné a přeci úžasné je tohle kvítí.
Jediný pohled stačí,
a už nikdo se nemračí.
Věneček malé dívky uvijí,
přitom si k tomu svorně zapějí:
"Pampeliško, Slunce dar,
sedí na tobě motýlek Otakar.
Pampeliško, zlatá, krásná,
před tebou klaní se Slunce, hvězda jasná.
Tralala,
pampeliška zpívala,
tralala, tralalí,
jaro je jedno velké veselí.
Jaro, a jeho Slunce dar,
pampeliška a motýl Otakar!"
Nad ránem poletují dva motýli,
jeden strakatý otakárek a druhý čistý, bílý.
První rozbřesk probudit ty malé pány,
třepotají se nad ještě spícími záhony.
Tam a sem nad deštěmj zlatým,
dali sbohem mrazům proklatým.
Bestarostní jako samo jaro,
jakby na sebe jejich podobu vzalo.
Z dlouhé zimy v kukle,
chtějí být hned tu a hned zas tuhle.
Na ránem probouzí se pampeliška,
je žlutá, trochu do oranžova,
žádné známky ospalosti, žádná únava,
žádná bez semínek, prázdná šiška.
Celá louka jako samo slunce svítí,
jak obyčejné a přeci úžasné je tohle kvítí.
Jediný pohled stačí,
a už nikdo se nemračí.
Věneček malé dívky uvijí,
přitom si k tomu svorně zapějí:
"Pampeliško, Slunce dar,
sedí na tobě motýlek Otakar.
Pampeliško, zlatá, krásná,
před tebou klaní se Slunce, hvězda jasná.
Tralala,
pampeliška zpívala,
tralala, tralalí,
jaro je jedno velké veselí.
Jaro, a jeho Slunce dar,
pampeliška a motýl Otakar!"
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
