Myšové.com
Vrba
Jak moudrá a životem zkroušená,
roste tu vrba na břehu jezera.
Jak čistý sklo zbroušená,
roste tu vrba na břehu jezera.
Roste a žije už několik let,
opustil ji celý, celičký svět
a nemá nikoho, než pár hloupých vět.
Pár hloupých vět co větřík zavál sem,
ve větách jen několik neznámých jmen,
co nešťatné dívky vyryly na její kmen.
Když na krajinu u jezera ulehá noc,
zoufalé dívky prosí vrbu o pomoc:
Vrbo, vrbičko, matko, matičko,
pomoz mi, já v lásce se topím,
pomoz-vrbo, vrbičko,
leč probodnu se rozžhaveným kopím.
Ale čas vše zahojí,
čas běží,
jako vlnky po hladině,
já říkala ti, on za to nestojí,
teď v hlavě mi leží, proč už nemá rád?
Proč měla naše láska tak rychlý spád?
Tak dívky tu den co den pláčí,
a vlny se v kruhy na hladině stáčí.
Jak moudrá a životem zkroušená,
roste tu vrba na břehu jezera.
A nešťastné dívky, láskou zklamané,
jí svěřují své duše zlámané.
Komentáře
Přehled komentářů
Zajímalo by mě, kolik je ti let...typla bych tě tak na 18, ale nvim...tak napiš...máš to tu moc hezké
Pro Fidorku
(Caroline, 24. 3. 2006 12:20)