Rosa
27. 3. 2006
ON
Byl plný lásky a něžností,
teď však má srdce z kamene,
a já, plna hořkosti,
řežu jeho jméno do kmene.
Strom tiše stojí, jen listy něco šeptají,
neplač, ten ti za to nestojí.
Mají pravdu? ptám se,
vždyť bylo krásně mi s ním,
kam vítr moje štěstí odnese,
jsem zoufalá a jen sním.
O tom, že zas jsme spolu,
o tom, že zase jdu k topolu,
vedle jeho jména píšu to své,
že naše světýlko lásky nepohasne.
Pravda však mluví sama za sebe,
a sen je jen pouhá iluze.
Teď musím vstát a zase jít dál,
do časů, kam bolest nesmí,
vítr ji pryč odvál,
ve mně však je, ano, já to vím,
on je stále tím jedním, mým...
tím, co mi srdce zlomil.
Byl plný lásky a něžností,
teď však má srdce z kamene,
a já, plna hořkosti,
řežu jeho jméno do kmene.
Strom tiše stojí, jen listy něco šeptají,
neplač, ten ti za to nestojí.
Mají pravdu? ptám se,
vždyť bylo krásně mi s ním,
kam vítr moje štěstí odnese,
jsem zoufalá a jen sním.
O tom, že zas jsme spolu,
o tom, že zase jdu k topolu,
vedle jeho jména píšu to své,
že naše světýlko lásky nepohasne.
Pravda však mluví sama za sebe,
a sen je jen pouhá iluze.
Teď musím vstát a zase jít dál,
do časů, kam bolest nesmí,
vítr ji pryč odvál,
ve mně však je, ano, já to vím,
on je stále tím jedním, mým...
tím, co mi srdce zlomil.
:-)
(.SykrA., 10. 2. 2009 19:16)